Doplňkové penzijní spoření je jeden z možných způsobů ukládání peněz primárně určený k akumulaci a zhodnocování prostředků na penzi.

Penzijní připojištění (nebo spíše spoření) vzniklo v roce 1994 vydáním zákona č. 42/1994 Sb., jako státem regulovaný produkt dlouhodobého a relativně bezpečného ukládání a zhodnocování peněžních prostředků obyvatel České republiky. Zakládá se na pravidelných měsíčních příspěvcích, které lze na účet penzijního fondu poukazovat i za delší časová období (čtvrtletí, pololetí, rok, jednorázově). K příspěvkům klient dostává státní příspěvky, podíly na zisku fondu a může také využít daňových zvýhodnění. Na penzijní připojištění může přispívat také zaměstnavatel. Penzijní připojištění si může zřídit kterákoli osoba starší 18 let, která je občanem ČR či jiné země EU s trvalým pobytem v Česku nebo účastnící se veřejného zdravotního nebo důchodového pojištění v rámci České republiky. V průběhu penzijního připojištění lze měnit výši měsíčního příspěvku, je možné přerušit nebo odložit placení příspěvků, jejíchž minimální měsíční výše činí v některých případech Kč 100,-. V případě zániku penzijního fondu přechází ze zákona klientovo penzijní připojištění k jiné finanční instituci, a to se všemi prostředky, které již na penzijním připojištění měl.

Penzijní připojištění je od roku 1994 speciálně upravované legislativou, především zákonem č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění, který byl od té doby již několikrát novelizován. Jednou z nejvýznamnějších novel je ta z roku 1999 (č. 170/1999 Sb.), která měla především motivovat lidi k tomu, aby na penzijní připojištění posílali více peněz, než kolik do té doby posílali. Penzijní fondy určují podle platné legislativy podmínky penzijního připojištění tzv. penzijními plány. Ty se v čase se zákonnými podmínkami mění. O změnu penzijního plánu, který určuje mj. výši státního příspěvku a podmínky pro zhodnocení a výběr prostředků, si podle platné legislativy musí požádat klient.

V rámci reformy důchodového systému platné od 1.1.2013 je penzijní připojištění transformováno na doplňkové penzijní spoření podle zákona č. 427/2011. Od roku 2013 se tak mění výše garantovaného státního příspěvku, který je není připisován pouze tam, kde lidé mají měsíční příspěvek na penzijní připojištění minimálně Kč 300,-. Měsíční státní příspěvek je Kč 90,- + 20 % z částky přispívané na penzijní připojištění nad hranicí Kč 300,-. Maximální výše měsíčního státního příspěvku je Kč 230,- (ročně tedy maximálně Kč 2760,-).

Klient má možnost využít příspěvků zaměstnavatele, pokud tyto příspěvky nabízí. Zaměstnavatel si za tyto příspěvky pro svého zaměstnance nemusí platit odvody na sociální a zdravotní pojištění a zároveň si je může odečíst od základu daně. Je to velmi levná forma ohodnocení a připoutání svého zaměstnance.

Penzijní připojištění přináší také daňovou úlevu. Klient si může ročně od daňového základu odečíst částku zaplacenou na vlastní penzijní připojištění, která přesahuje nejnižší částku, za kterou je poskytována nejvyšší státní podpora (tj. do roku 2012 přesahující 6000 Kč, od roku 2013 přesahující 12000 Kč), nejvýše však 12000 Kč. Tato možnost je de facto další státní podporou pro pravidelné měsíční příspěvky 501–1500 Kč do roku 2012 a 1001–2000 Kč od roku 2013; při vyšších příspěvcích se již daňový odpočet nezvyšuje. Limit odpočtu 12000 Kč ročně je společný pro penzijní připojištění i životní pojištění. V daňovém přiznání je nutno doložit potvrzením od pojišťovny.

Čerpání finančních prostředků z penzijního připojištění

Starobní penze

Primární produkt penzijního připojištění. Nárok na výplatu starobní penze vzniká po dosažení 60 let let věku klienta a po minimálně 60 měsících placení penzijního připojištění. Ve vyplácené penzi jsou zahrnuty všechny vložené prostředky (státní příspěvky, příspěvky zaměstnavatele a jejich zhodnocení). Může být vyplacena jednorázově nebo ve formě měsíční renty.

Výsluhová penze

Nárok na výplatu výsluhové penze vzniká po 15 letech placení penzijního připojištění. Je vyplácena až do výše 50 % naspořené částky. Zjednodušeně můžeme popsat spoření na penzijním připojištění jako dva souběžné proudy, kdy se celá vložená částka půlí, jedna polovina se ukládá na starobní penzi a druhá polovina na výsluhovou penzi. Starobní penzi můžeme vybrat až po dovršení 60 let, zatímco výsluhovou kdykoliv po zmíněných 15 letech spoření. Pokud si výsluhovou penzi po 15 letech nevybereme, nic se neděje. Můžeme si ji nechat společně se starobní jako finanční prostředek na důchod.

Invalidní penze

Je vyplácena doživotně. Nárok na čerpání je dán zaplacením 60 měsíčních splátek po prokázání přiznání plného invalidního důchodu. Nejedná se o vysoký příspěvek a je vyplácen až 12 měsíců po požádání.

Pozůstalostní penze

Je vyplácena na dobu neurčitou (12–120 měsíců) oprávněným osobám v případě smrti pojištěného. Nárok na její čerpání vzniká po zaplacení 36 měsíčních splátek.

Odbytné

Je výplata naspořených peněz před nárokem na starobní penzi. Vyplácí se bez státních příspěvků v případě, že penzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou. Nárok na odbytné vzniká zaplacením minimálně 12 měsíčních splátek. Může být od r. 2009 (a téměř bez výjimky bylo a je) pokutováno částkou až 800 Kč strženou z aktuální hodnoty účtu v případě, kdy neuplynulo 5 let od sjednání smlouvy (opatření proti fluktuaci klientů mezi pojišťovnami).